Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Bařina, Štěpán ; Dvořák, Tomáš (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zpracováním architektonického a urbanistického řešení území nad historickými brněnskými vodojemy na ulici Tvrdého. V první části je vysvětlen urbanistický návrh celého areálu, z něhož je podrobněji zpracovávána jedna budova ve formě architektonické studie. Součástí projektu je také navržení způsobu využití samotných podzemních vodojemů. Práce částečně navazuje na předdiplomní ateliérovou práci, která byla zaměřena na důkladnou analýzu území a prověření možností jeho rozvoje.
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Menšíková, Kateřina ; Horňasová, Tereza (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá oblastí vodojemů na Žlutém kopci, které se nacházejí mezi ulicemi Tomešovou a Tvrdého. Provoz vodojemů byl ukončen v roce 1997 a v současné době hledá TIC Brno námět na jejich využití a zpřístupnění širší veřejnosti. Místo zůstalo z důvodu existence podzemních vodojemů nezastavěné a oblast je pokryta hustou zelení. Díky tomu je charakter místa v kontextu okolní zástavby jedinečný. Návrh tuto skutečnost nejen respektuje, ale snaží se o její podporu. Celá oblast prochází parkovou úpravou a je doplněna o trojici jednopodlažních pavilonů, které svojí různorodou funkcí zajišťují provoz lokality. Původní stavby, které sloužily ke správě podzemních vodojemů jsou zrekonstruovány a jsou začleněny do chodu místa. Důležitou složkou návrhu je také řešení bezbariérového zpřístupnění vodojemů, jejich propojení a instalace optického zařízení Camery Obscury do nejstaršího z vodojemů. Dochází tak k zatraktivnění místa pro návštěvníky.
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Mokrášová, Nina ; Buganská, Petra (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Riešená lokalita sa nachádza na hranici brnenských mestských častí Staré Brno a Stránice v tesnej blízkosti dôležitého dopravného uzla Vaňkova námestí. Rozlieha sa medzi ulicami Tomešová a Tvrého .Hlavnou dominantou lokality je zástavba areálu nemocnice. Jedinečnosť tohto miesta spočíva taktiež v náväznosti na historické centrum mesta, výhľad na hrad Špilberk a zároveň historickým unikátom ukrytým pod zemou riešenej parcely. Hlavným cieľom bolo vytvoriť lákavé a príjemné prostredie pre obyvateľov mesta s ohľadom na okolitú zástavbu a zároveň zachovať a sprístupniť veľkolepé priestory historických vodojemov širokej verejnosti a tým povýšiť spoločenskú úroveň a návštevnosť lokality.
Simulace vlivu potenciálně vybudované vodní nádrže na odtok vody z vybraného povodí
HOŘEJŠÍ, Štěpán
Tato diplomová práce skládající se z rešeršní a z praktické části je zaměřena na jednu z důležitých funkcí vodních nádrží - retenci vody. Cílem diplomové práce je ve zvoleném povodí provést pomocí hydrologického modelu HEC-HMS simulaci vlivu vybudované vodní nádrže na odtok vody z povodí a tedy ukázat, jak jsou vodní nádrže schopny ovlivnit hydrogram při srážko-odtokových událostech. V rešeršní části práce jsou definovány vodní nádrže a jejich dělení. Následně jsou popsány, jak srážky a odtok, tak samotný srážko-odtokový proces. V závěru rešeršní části jsou popsány jednotlivé hydrologické modely, blíže je pak specifikován hydrologický model HEC-HMS. Praktická část se skládá z popisu povodí a popisu vybudované vodní nádrže. Dále následuje popis použité metody, včetně nutných výpočtů pro hydrologické modelování. Na závěr jsou uvedeny zjištěné výsledky a jejich vyhodnocení.
Vliv vodních nádrží v povodí na odtokové charakteristiky při srážko-odtokových událostech
HOŘEJŠÍ, Štěpán
Tato bakalářské práce, psána jako literární rešerše, je zaměřena na jednu z důležitých funkcí vodních nádrží - retenci vody. Cíl bakalářské práce je ukázat, jak jsou vodní nádrže schopny ovlivnit odtok vody z povodí a tím tak ovlivnit hydrogram při srážko-odtokových událostech. První část bakalářské práce je zaměřena na celkové rozdělení vody a hydrologický cyklus. V další části jsou popsány vodní nádrže z různých úhlů pohledu včetně popisu jejich funkcí a různých rozdělení. Nechybí zde také jejich historie. Třetí část bakalářské práce je vyhrazena pro srážko-odtokové události. Dále jsou popsány faktory ovlivňující odtok vody z povodí, a také vliv vodních nádrží na vodní režim krajiny. Na závěr je uveden vliv vodních nádrží na velikost a tvar hydrogramu při srážko-odtokových událostech.
Hygienická kvalita ryb v 10 údolních nádržích ČR
ŠTEFAN, Daniel
Cílem práce bylo posoudit hygienickou kvalitu nejčastěji lovených a konzumovaných druhů ryb vyskytujících se v 10 údolních nádržích ČR z hlediska obsahu vybraných cizorodých látek (Hg, Cd, Pb, PCB, DDT, HCH, HCB) v jejich svalovině. Odlov ryb pro analýzy proběhl v letech 2019 - 2020. Samotné analýza byly provedena akreditovanou laboratoří Státního veterinárního ústavu Praha. Pro porovnání zatížení jednotlivých lokalit a srovnání s výsledky monitoringu provedeného v letech 2006 - 2010 byl jako referenční druh zvolen cejn velký (Abramis brama). Dále bylo v každé nádrži odloveno 5 nejčastěji lovených druhů ryb. Překročení platného hygienického limitu pro obsah rtuti bylo zjištěno v celkem 15 vzorcích z 6 lokalit (Lipno, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Skalka a Rozkoš). Nejvyšší koncentrace rtuti (2,948 mg.kg-1) byla naměřena ve směsném vzorku svaloviny bolena dravého (Leuciscus aspius) z údolní nádrže Skalka. Výsledky analýz svaloviny dalších druhů ryb z této nádrže potvrdily její přetrvávající silné zatížení rtutí. Hygienický limit pro obsah olova byl překročen ve směsném vzorku svaloviny kapra obecného (Cyprinus carpio) z údolní nádrže Hněvkovice v roce 2019. Vzhledem k atypičnosti zjištění byla analýza opakována v roce 2020, kdy se kontaminace svaloviny kapra z této lokality olovem nepotvrdila. Ostatní sledované polutanty byly ve všech vzorcích pod hranicí příslušných hygienických limitů. Statisticky významné změny kontaminace svaloviny cejnů rtutí ve srovnání s monitoringem z let 2006 - 2010 byly zjištěny v lokalitách Lipno, Kořensko, Těrlicko, Žermanice a Skalka, většinou však souvisely s odlišnou hmotností ryb použitých k analýzám. V některých lokalitách bylo zjištěno zvýšení obsahu PCB oproti předchozímu monitoringu, hodnoty se však stále pohybovaly hluboko pod hygienickým limitem. Na základě výsledků analýz byly také pro jednotlivé druhy ryb ze všech lokalit vypočteny dle toxikologických limitů maximální doporučené počty porcí (170 g) masa zkonzumovatelné za měsíc bez zdravotního rizika. Limitujícím polutantem byla ve všech vzorcích rtuť (respektive methylrtuť). Výsledky práce potvrdily, že hygienická kvalita ryb ve sledovaných rybářských revírech je velmi dobrá, určité riziko může představovat pouze častá konzumace dravých ryb větších velikostí. Výjimkou je údolní nádrž Skalka, z níž vzhledem ke silné kontaminaci rtutí nelze doporučit konzumaci ulovených ryb.
Vývoj krajinného pokryvu a vývoj počtu obyvatelstva v ochranných pásmech vodní nádrže Švihov v letech 1990-2018
ČERVEŇANSKÁ, Karolína
Práce se zabývá významem krajiny, jejím hodnocením a vývojem krajiny a obyvatelstva v českých zemích od poloviny 19. století. Dále se věnuje vodním nádržím z hlediska jejich ochrany a dopadů na prostředí. Součástí práce je projektová část, která se zaměřuje na analýzu změn krajinného pokryvu a vývoje počtu obyvatel v ochranných pásmech vodního zdroje Švihov v letech 1990-2018.
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Mokrášová, Nina ; Buganská, Petra (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Riešená lokalita sa nachádza na hranici brnenských mestských častí Staré Brno a Stránice v tesnej blízkosti dôležitého dopravného uzla Vaňkova námestí. Rozlieha sa medzi ulicami Tomešová a Tvrého .Hlavnou dominantou lokality je zástavba areálu nemocnice. Jedinečnosť tohto miesta spočíva taktiež v náväznosti na historické centrum mesta, výhľad na hrad Špilberk a zároveň historickým unikátom ukrytým pod zemou riešenej parcely. Hlavným cieľom bolo vytvoriť lákavé a príjemné prostredie pre obyvateľov mesta s ohľadom na okolitú zástavbu a zároveň zachovať a sprístupniť veľkolepé priestory historických vodojemov širokej verejnosti a tým povýšiť spoločenskú úroveň a návštevnosť lokality.
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Menšíková, Kateřina ; Horňasová, Tereza (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá oblastí vodojemů na Žlutém kopci, které se nacházejí mezi ulicemi Tomešovou a Tvrdého. Provoz vodojemů byl ukončen v roce 1997 a v současné době hledá TIC Brno námět na jejich využití a zpřístupnění širší veřejnosti. Místo zůstalo z důvodu existence podzemních vodojemů nezastavěné a oblast je pokryta hustou zelení. Díky tomu je charakter místa v kontextu okolní zástavby jedinečný. Návrh tuto skutečnost nejen respektuje, ale snaží se o její podporu. Celá oblast prochází parkovou úpravou a je doplněna o trojici jednopodlažních pavilonů, které svojí různorodou funkcí zajišťují provoz lokality. Původní stavby, které sloužily ke správě podzemních vodojemů jsou zrekonstruovány a jsou začleněny do chodu místa. Důležitou složkou návrhu je také řešení bezbariérového zpřístupnění vodojemů, jejich propojení a instalace optického zařízení Camery Obscury do nejstaršího z vodojemů. Dochází tak k zatraktivnění místa pro návštěvníky.
Vodojemy - Brno, Žlutý kopec
Bařina, Štěpán ; Dvořák, Tomáš (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zpracováním architektonického a urbanistického řešení území nad historickými brněnskými vodojemy na ulici Tvrdého. V první části je vysvětlen urbanistický návrh celého areálu, z něhož je podrobněji zpracovávána jedna budova ve formě architektonické studie. Součástí projektu je také navržení způsobu využití samotných podzemních vodojemů. Práce částečně navazuje na předdiplomní ateliérovou práci, která byla zaměřena na důkladnou analýzu území a prověření možností jeho rozvoje.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.